Vyhodnocení akce „Kouzelná čeština“

Tato akce byla vyhlášena v únoru a ukončena v březnu 2010.
Ačkoliv jsme její propagaci zajistili v širokém měřítku, nebyla účast nijak slavná.
Nezbývá nic jiného než použít slovo „BOHUŽEL“.
Jak je vidět, hra se slovy není nic co by oslovilo širokou veřejnost.
O to víc si vážíme všech, kdo do této akce dodali příspěvky a věnovali svůj čas přemýšlení nad krásami i záludnostmi českého jazyka.
Odměnili jsme všechny příspěvky.

Výběr z  příspěvků:

                Pan Petr prováděl procházku po parcích. Po prvním pražském parku pan Petr postřehl přežrané prase pobíhající po parku. Pana Petra popadlo praštěné pomyšlení. Popadl pušku, prostřelil praseti panděro, potom prořízl pilou praseti pupek, protože pan Petr potřeboval připravit polévku pro příbuzné. Poté příbuzní polévku pochválili.

(Daniel Čepelák, Pavel Wýstrach a Václav Dragoun – 9.třída ZŠ Loket, 15 let)

 

SMS:

                Péťo, prosím přines pytlík popcornu pro plánovanou party. Přátelé přijdou pařit, pobavit, přinesou prachy pro poker, pak prachy prohrajou. Potřebuju Pavla, přiveze pašovanej perník. Parta přijede po páté. Popijeme, popaříme, pak půjdeme pryč. Přijď prostě před pátou, připravíme popcorn, pití, poker, poklidíme pokoje, přichystáme pizzu. Pustíme písničky Pitbula, Pink, PSH, Pussy. Prosím, přivez počítač pro přehrání písniček. Pavlína přijede později, přinese půllitr piva. Pa pa, posílám pusu.

P.S. Pozor, policajti prohledávají!

(Martina Hlawsová, Iveta Nováková, Veronika Tučková – 9.třída ZŠ Loket, 15 let)

 

                Přísný pan profesor pochybně pokukuje po půvabné paní profesorce. Profesorka přísným pohledem profesora pokárá, protože přece před parkovištěm průmyslovky prohodil posměšnou připomínku proti profesorčinýmu pozadí. Profesorka pleš pohlavkem pohladí. Příště profesor puget pampelišek poslušně přinese. Paní profesorka poděkuje – pampelišky projasní pokoj. Poprvé půjdou profesoři potmě parkem. Poté pampelišky přinesly profesorům pátek plný pohody.

(Klára Picková, Šárka Schnebergerová – 9.třída ZŠ Loket, 15 let)

 

                Prcek prchá!

                Pes Punťa proháněl ptáky po parku, protože poletovali příliš pomalu. Pak potkal ´psici´ Peggynu, proskočil plot, pospíchal pro pampelišku pro Peggynu. Poblouznil Peggynu, Peggyna počala prvního prcka Pinďu. Prcek podhrabal plot, pak počal pokus prchnout. Peggyna postřehla prcka prchat podhrabaným plotem. Peggyna prcka praštila přes packy. Punťa pokáral prcka. Punťa políbil Peggynu, protože potřebovala políbit pro perfektní pocit přátelství. Peggyna, prcek, Punťa pospolu přežívali po padesát pololetí.

(Eliška Krohová, Sandra Šubertová – 8.třída ZŠ Loket, 14 let)

 

                Pes pokousal pána, protože potřeboval pořádně prohnat. Pánovi patřilo pořádné panděro. Pes požadoval procházku po parku, pán psa přeslechl. Proto pes pokousal pána pod poklopcem. Pak pes podělal pánovi polobotky, pantofle pozvracel. Pán plísnil psa, používal pouze prostředníček: „Prohnanej, páchnoucí, promoklej pse!“

                Po přesnídávce přišla polední pauza: pes pařil PSP, pán přeskočil plot, protože pokukoval po prostitutce Petře.

                Potom přišla pátá po poledni. „Poslyš, pse,“ praví pán. „Potřebujeme pospolu pobýt pár prima pátků. Pes prokoukl pánův plán, pokýval palicí.

(Tereza Svobodová, Kateřina Nývltová – 8.třída ZŠ Loket, 14 let)

 

                Malý moudrý mlynář má modrý mor. Milovaná manželka musí mlynáře mazat marihuanovými mastičkami. Marně mu masíruje medem malíček. Mlynář má mor. Mlynářova macecha má mlátičku! Mlátí mlynáře. Macecha má mozol. Mlynářka mumifikuje macechu. Mlynář a mlynářka mají mumii. Mlynář má mor, mlynářka má mor, mumie má mozol. Mlynář má mlynářku, mlýn, mouku, mák, med, mléko, mumii, mor. Mlynářka má milence. Milenec má mlynářův monokl, mlynářku, mor. Milencova milenka má měděný mixer. Mixuje mlynářovu mouku, mléko, máslo, med, mák. Milenka má malinkatý mor, mozol, mozek. Mlynář miluje mlynářku, mlynářka miluje milence, milenec miluje milenku, milenka miluje mumii, mumie miluje mlynáře. Malý moudrý mlynář má modrý mor.

(Sára Gerstnerová, Michaela Šafránková – 9.třída ZŠ Loket, 15 let)


PYŠNÁ PRINCEZNA

Příliš pyšná princezna plavala přímo prostředkem potoka.Prohrála poprvé pokr proti pánům.Princezničku popadl pláč.Pochopitelně pánů pýcha povyrostla,paničku pohromadě přenesli přes pole přímo před potok.Pánové pískali,povzbuzovali..,pokřikli-připravit,pozor,plav..První polovinu plavala parádně.Pak pokračovala pohroma po pohromě.První polkla planktnon,plácala pažemi.Poté připomínala parádní potápku..Pěkné pobavení pro pány,proto přejmenovali potok podle princezny-princeznin plankton..Pozor,pokračujem!!!Protože princezna prohrála,pořádá párty pouze pro pozvané..Podivuhodné pojmenování-prý počest příchodu podzimu.Pozvánky přišli především příbuzenstvu,pak prostitutkám,popelářům,podivným pobudům,potulným povalečům..Proboha,princezně po poledni přecvaklo,provozovala příšerné ptákoviny..Pokračování později..

 

Michaela Vincencová


Patricie, Pavel, Praha

 
Při procházce Prahou, potkala Patricie (pradávného potomka pradědečka)   Pozdravila Pavla překrásným pozdravem pod pavlačí.
Pavel povyskočil překvapením – potichu přemítal:   „Překrásná postava, pěkný pozdrav, překrásný pohled, překrásná …“

Překvapený Pavel pokynul – představil se: „Pavel!“ povídal přitom pohledem potěkával po překrásné postavě.

„Patricie!“ představení proběhlo.

Pavel pokračoval povídáním: „ Promiň, pospíchám … !“ Pavel posmutní.
„Přijď prosím později … popovídáme si…“ povídá Patricie. Pavel přijímá …

Později Pavel přijíždí … Přijede před palác Patricie – Pavel parkuje Porsche, Patricie pozoruje Pavla, pošeptává: „Proč pohodlně parkuje? Přeplněné parkoviště … Prevít … potřebuji Porsche!“ přitom pokuřuje Petry, práskne plastovou pixlou … pokuřuje … přemýšlí … „Potřebuji Porsche!“

Připravený Pavel popadne puget – překrásných petrklíčů, poupraví se, peláší palácem, pospíchá.

Pavel předává puget Patricii, předává polibek, pochválí postavu … Patricie přijímá puget, polibek-potěšil, pochválení postavy proběhlo problematicky – Pověděla:   „Potřebuji přestat papat Pavlíku!“

„Přestaň povídat pitomosti – pěkná postava!“ podotkne Pavel.

„Pojď, … připravím pohoštění!“

Patricie připravuje pohoštění, prostírá, Pavel pomlouvá Pražany!

Patricie přinese předkrm – paštičku! Poté petrželová polévka. Pavel poprosí Patricii: „Přidej porci, prosím!“

Po petrželové polévce přichází překvapení – pečeně, pařížská pečeně!“ Pavel pracně přežvykuje – přepečená pečeně … Patricie pomalu pojídá. Po pečeni přijde pudink, piškot, perník.

„Pití?“ podotkne Patricie.

„Pivo prosím!“ poprosí Pavel.

„Pivo?!?!?“ podotkne překvapená Patricie.

„Prosím pěkně, pivo, pivečko, plzeň, plzňičku – potřebuji pivo, pečeně potřebuje prolít!“ pokašlává Pavel.
Patricie přináší pivo Pavlovi, Pavel polyká plzeň, popíjí … pokašlává.

Pavel prohlíží pokoje – potkává postel, pohovku, povlečení- pestré, pruhované, překrásné. Potká papouška – Pepu. Pepík pokřikuje: „Paaadeeej prrrreevííííte! Prrryyyč! Pooomoooc! Pirrrááát! Padělááá přřřředměty! Paaadeeej prrreevíííte pirrrrááátskej! Pomooc!“

Pavel popadne peněženku, pulovr – peláší pryč. Patrice, povstává – poplakává!

„Pepo   - pitomče! Přítel!“ povídá posmutnělá Patricie

Porsche pálí pneumatiky … prchá pryč …

 

Pokračování? Prosím Vás .. potřebuji pokoj …

 

Martin Klixik Dvořák


Písmenko P

Pravděpodobně pravdivý příběh party přátel

Prázdninový pátek, po poledni. Parta přátel, Pavelkovi, Peterkovi, Procházkovi plus početné potomstvo, prťata, předškoláci, puberťáci, procházejí Plzní. Přijeli poprvé. Po příjezdu posvačili připravené pečivo. Pavlík Peterka plival paštiku, pacholek. Poté prošli podzemí, prohlédli pivovar, popili plzeňské pivečko, prozkoumali památky. Pak poobědvali, papali pórkovou polévku, pizzu, pomerančový punč.

Pan Pavelka praví „Puberťáci prožeňte prosím prťata“. Puberťáci poslušně prohánějí prcky promenádou. Petra povídá „Podívejte pimprlata“. Parta pozoruje poskakující paní. Prča. Paní prosí „ Pomoc, pomoc.“ Potratila peněženku plnou pětitisícovek pro pomoc potřebným. Pan Procházka přiskočí podepřít poloomldlívající paní. Páprdové, postávající podél promenády pobaveně plkají. Potomci Pavelkovi, Peterkovi, Procházkovi pokukují, pozorují, prohledávají,propátrávají, poklekávají. Prcek Petřík podává paní plnou peněženku. Paní pláče. Propuká potlesk přihlížejících páprdů. Paní Procházková Petříka pochválí, pohladí.

Potěšená paní podává prťatům pět padesátikorun. Prťata poděkují, padesátikoruny pak pochopitelně promlsají.

Paní Peterková, Procházková, Pavelková posílají pusu panu Peterkovi. Procházkovi, Pavelkovi „ Plzeň prima“.

Alena Kováčová

 


Písmenko M

Mám malou milou mourovatou mícu Milenu.
Má mnoho malých malovaných mističek mléka.
Miluje moderní muziku,Margotku,můj modní mobil Motorolola.
Morduje mourka,modrý míček,motýlkovou matraci.
Myčka myje mastnou mísu,mlýnek mele mák,Milena mandluje

Kristina Šefrnová

 


Písmenko M

Miluji mého malého mazlíčka, malého mývala. Myje moje morče. Má mokrý make-up.
Možná má morbidní myšlenku mýt mývala metlou!
Mývale! Myj mývala mokrým mýdlem!
Malér.
Morče mžiká, měkne...
Možná má mor, myxomatózu, mononukleózu...
Mám měrku.Měřím medicínu.
Moc mi morče měkne... Mám mysl malověrnou, melancholickou. Medituji.
Morče mírně mrkne.
Mohu metodicky myslet.Morče má moc možností.Milost morčeti.Medituji.
Mezitím morče míjí minimum myšlenek mít mor, malárii...
Meditace minimalizuje moje mrzké myšlenky.
Morče mistrovsky míří mezi mývala.Má mokré mýdlo. Mýval mžiká, měkne...
Má mor,malárii...? Moc myslím.
Mazlím moje malé miláčky. Moje myšlenky mizí meziplanetárně, mžikám, měknu...
Mám mor, malárii, mononukleózu...

Písmenko J

Jím jablko. Jádra jsou jedlá.Já je jím. Jablka jsou jako jaro. Jsou jedinečná.
Jím je jako jednoduché jídlo.Jsem jihle jízlivá. Jedl jablko Ježíš? Jidáš?
Jejda, já jsem jelito...
Jablka jedí jižní jedlíci, jako jiní jedlíci.
Jinak jím ještě jahody, játra, jitrnice, jogurt...
Jím jiná jídla jako jiní.
Jenže, jablka jsou jedinečná.
Jako jaro.

Písmenko K

Koukám, katalog kalhot.
Kruci, kalhoty komfortní, kolikrát krásnější, kvalitnější, krepovější, které kalhoty ke kabátu?
Krátké?
Kapsové?
Kostkované?
Které kalhoty koupím ke kabátu...?
KRÁSNÉ.

 

Jana Trtílková

 


Písmenko M

Malíř moře maluje,

modrou barvu miluje.

Modrý mlýnek má má matka,

mouchy mámí mucholapka.

 

Moudrá matka, malá myška,

moudra milují mnich, mniška,

možná modrá, modrobílá,

modrý míč má moje milá.

 

Modrá malba, modrá miska,

mnoho modelů má Misska,

miliony mafie,

mne miluje Marie.

 

Marie Burešová

 

 


Písmenko D

Dobrý den Dano. Dáváte Daníkovi datle?Doporučuji dávejte Daníkovi   dobré datle dopoledne.

Děkuji Daniela Dudáková

  Alenka Čížková

 


Otíkovo obryně.

Okolo opuštěného obchodu, okouní opilý obejda. Opotřebovaná obuv, ošumělý oblek, opatlané okuláre, opilecký odér.

Obhlíží okna, okukuje okolí. Obézní opilec Otík obvykle otravuje okolní oblíbené,oholené,omyté,ochotné okolojdoucí.Od obchodu osamoceně odchází ojedinělá obryně Otylka. Obor - ošetřovatelka.Oblíbená ofinka, obuv osmička, odvoz opatřuje oprýskaný OPEL.Ožrala omámeně očichává odvážené ovoce,ovar,olivy,okurky,olej,oplatky.Obryně okamžitě odhalí opilcovo oumysly. Odupe obuv, odfoukne ofinku, ohromí opilce Otu.

ODMAKAT OSLE!!!!!!

Oněmělá omladina okukuje odvážnou obryni.

Ota okamžitě obdivuje ohromnou Otylku. Očistí opatlané okuláre, odloží ošuntělý ohoz,odhodí oharek,opilecký opar odvane.Okřeje-)Ožijí oboustranným obdivem.Ojetý opel oba odváží.

Otík Otylku oblaží,Otylka Otu ochočí, od oltáře okroužkováni odtančí.Obrovské ovace ostatní opatří.

Omyl?-)))