Habartovské "Šipky ve tmě" zlomily návštěvnický rekord

Na páteční večer 2. října připravil od dvaceti hodin Dům dětí a mládeže v Habartově svou tradiční a velmi oblíbenou akci, která se již po několik let stala vítanou možností na rodinnou procházku potemnělým příměstským lesem. Pracovnice DDM, J. Chalupská a I. Dobošová, však netušily, že je letos čeká vskutku pořádný nápor.

Tato akce byla hojně navštěvovaná vždy, ale tentokrát předčila účast veškerá očekávání. Půl hodiny před začátkem se u DDM začali scházet první nedočkavci. Během několika dalších desítek minut jejich množství však začalo rychle narůstat, a tak již krátce před osmou hodinou se organizátoři rozhodli podstoupit první instruktáž a následně postupně vypouštět první účastníky na trať. I přesto byla však ulice co chvíli ucpána a občasně projíždějící auta si musela opatrně a složitě klestit cestu lidským zástupem.

Velice záhy začaly docházet připravené hrací karty, které však byly operativně a průběžně dotištěny. I proto lze stanovit konečný počet dětí, které se do akce zapojily, jen přibližně. S jistotou lze napsat, že jich bylo přes dvě stovky a připočteme-li na sto třicet dospělých, coby nutný doprovod, několik organizátorů a několik lidiček, kteří neprošli registrací, můžeme konstatovat, že za dvě hodiny trvání akce prošlo lesem na tři sta padesát osob.

Na trať se vydávaly dvojice či skupinky vybaveny hracími kartami, tužkami s potiskem DDM a svítícími tyčinkami. Mezi nezbytnou výbavu náležela i baterka, která byla nutná k nasvícení karty, do které se zaznamenávaly objevené indicie a odpovědi na zvířecí hádanky. Během asi hodinové vycházky museli podél trasy účastníci objevit několik desítek stanovišť se šipkami. Z nich zakreslovali do své karty části obrázku a zároveň se snažili odpovědět na hádanky, které se však, jakožto bonus, vyskytovaly jen u některých karet.

Občas byl u některých šipek i pěkný nával, ale až na občasné výkřiky těch, které některý z kamarádů vyděsil, vše probíhalo v pohodě. Protože se na trasu bylo možné vydat ve dvou směrech, lidé se neustále potkávali s těmi, kteří jim postupovali v ústrety. Pro dospělé se tak objevila jedna hra navíc a to podle hlasu identifikovat člověka, který ho v té tmě pozdravil. Děti mnohdy na čas zmizely z dohledu svého průvodce, ale až na nějaký ten nakopnutý palec či pád, se vše obešlo bez mimořádných událostí, a tak asi největší trauma z této akce budou nakonec mít lesní živočichové, kteří na takovouto několikasethlavou noční invazi hlučících a světly vybavených tvorů jistě nejsou zvyklí.

Po necelých třech kilometrech se účastníci vraceli zpět na místo, odkud vyšli. Zde odevzdávali vyplněnou hrací kartu a následně si zde děti vybraly náležitou odměnu. Kromě obligátního lízátka to letos byly figurky dinosaurů, míčky, čelenky a hlavně pak létací draci. Nezapomnělo se ani na rodiče, kteří si odnesli čokoládové autíčko.

Poněvadž účastníků bylo opravdu hodně, ti poslední se z výletu vraceli až okolo desáté. I oni se ale mohli těšit z něčeho pěkného na památku, neboť přestože takový nápor byl vskutku nečekaný, pracovnice DDM sáhly do svých železných zásob a rychle se tenčící připravené množství odměn operativně doplnily.

Co do počtu účastníků se tak i pro letošní rok bude nejspíše jednat o akci nejpovedenější a všichni organizátoři, kterým náleží poděkování za jejich čas a práci, jsou již teď zvědavi, kolik lidí přijde příště. Poděkování míří na dálku i k místnímu obchodnímu domu TESCO, díky jehož finančnímu příspěvku byla zakoupena převážná část odměn.

Mgr. Aleš Plevka, předseda Komise pro sport a kulturu