Letní tábor na základně Sluníčko Rotava

Letní tábory od Domu dětí a mládeže Habartov mají dlouholetou tradici. Každý má své téma, specifické hry a spoustu skvělých zážitků.

Měla jsem tu čest zúčastnit se toho letošního. Nejsem v tomhle oboru nováček, několik táborových programů mám na svědomí,ale stejně jsem měla mírnou trému, jak se mi podaří naskočit do rozjetého vlaku. Ani to nebylo moc těžké. Léta zkušeností a sehraná parta, která nenechala nic náhodě. Vše perfektně připraveno a přitom nebyl problém přijmout mé nápady. V takovém prostředí je radost pracovat.

Až na pár jedinců, jezdí na tento tábor děti pravidelně, takže zaběhlý rytmus tábora naskočil téměř okamžitě. Nic se nemuselo dlouze vysvětlovat. Téměř všichni si vozí trička z minulých táborů a po různu je vytahují a nosí. I to přidalo táboru na pestrosti,barev je totiž stejně, jako bylo táborů. Každé ráno jsem se těšila na novou barevnou mozaiku.

Letošní název tábora zněl Rotadino. Vypravovali jsme se tedy za dinosaury a plnili různé úkoly potřebné k postupu na herním plánu s jediným cílem. Vylíhnout Dinosaura. Všechny čtyři party,rozlišené barevnými náramky bojovaly s velkým odhodláním.

Mám ráda, když jsou skupiny namíchané věkově. Děti se učí spolupracovat, pomáhat si. Poznají, že každý je silný v něčem jiném. A přesně v tomhle duchu byly hry a soutěže vedené, aby se to střídalo a každý byl svému týmu platným členem.

Takhle to vypadá , že všechno bylo jen sluníčkové, úžasné, bez problémů a klopýtnutí. Nebylo. Drobné prohřešky se ale řešily vtipnými trestíky, které pobavily nejednoho účastníka. Například velcí kluci a holky zpívající písně, co si pamatují ze školky, nás budou provázet mnoha vzpomínkami.

Další velký problém,vosy. Podle reakcí dospělých letos řádily asi nejvíce. Dělají si hnízda v lese v zemi a my byli tak talentovaní,že jsme jich spoustu našli.

Návraty z toulek po okolí pak měly typický obrázek. Vrací se tlupa dětí, vpředu kráčí zdravotník a vede si svůj hlouček rovnou na zdravotku. Postupem času už ostřílení pobodaní bez vyzývání asistovali ostatním při ochlazování. Další známka toho, jak to skvěle fungovalo a děti jsou úžasné.

Další, co nás trošku mohlo potrápit, bylo počasí. Déšt´a vytrvalé mžení se nenechávalo moc přemlouvat a bylo s námi dost často. I tady se ukázala připravenost všech zůčastněných. Dětem mokro moc nevadilo a zastřešená pergola, která se zakryla i z boku, čímž vznikla útulná klubovnička,nám skýtala potřebný azyl. Přesto bylo občas třeba nás zahřát, tak jsem dostala šanci přihřát si svou polívčičku a zasvětit děti do tajů Country tanců. K velkému překvapení se to ujalo, tanečníky to chytlo. Na přání většiny jsme uspořádali několik dalších tanečních večerů včetně nefalšovaného country bálu s kostýmovaným předtančením.

Aby to nevypadalo, že se jen tančilo.

Probíhalo každodenní kolečko her,kde se bojovalo v týmech o body do hry a během dne následovaly dinosauří soutěže,jako například líhnutí dinosaurů,skládání dinosauří DNA,stavba Dinoparku s následnou průvodcovskou službou a další a další. Nechyběly táboráky,kde se vyprávělo,zpívalo. Excelentní kuchyně je již vyhlášená, děti se těšily na určitá jídla, zbytků bylo minimum. Každý den se zapisoval do kroniky. Týmy si daly záležet, obrázky u zápisů vypráví i samy. Prostě tábor jak má být.

Na konci přišla řada na nádherné odměny a další tričko do sbírky, tentokráte hnědé. Mám ho a jsem na něj pyšná! Mohla jsem být členem skvělého týmu, bez kterého by se tento ,ani minulé tábory nemohly uskutečnit. Díky jim a díky dětem,že jsou,takové jaké jsou.

Díky.

Šárka Běhounková