Písmenko za písmenkem aneb dlouhá noc v Domě dětí a mládeže
Přesně tento název vystihuje akci, která se konala z 9. na 10. listopadu.
V Domě dětí se sešli členové Klubu táborník a Klubu Sluníčko. Zájem byl veliký. Bohužel na všechny zájemce se nedostalo, protože kapacita na tuto akci je 40 účastníků a nedá se nafouknout.
Začátek byl v 17.00 hod přímo v Domě dětí a, že to byl pořádný hukot než se určilo kdo a kam si uloží svoje věci. Vše se zvládlo a hned nastal velký přesun do tělocvičny při Základní škole. Díky tomuto prostoru jsme mohli zařadit sportovní soutěže.
Jednotlivá družstva měla za úkol vysoutěžit co nejvíce písmenek podle vlastního výběru, tak, aby v konečné fázi vytvořila z takto získaných písmen co nejvíce slov. Štafetové klání bylo hlučné a plné zápalu soutěžících. Sportovní část byla zakončena vybíjenou všichni proti všem a opět dalším ziskem písmenek. Dvě hodiny v tělocvičně utekly jak voda a vyhladovělí soutěžící se přihnali na večeři zpět do Domu dětí.
Naplnit bříško obloženými chleby, doplnit tekutiny a hurá za další zábavou. Tentokrát byl dán prostor na individuální zábavu, kterou si všichni dokonale užívali, protože v takovém počtu pohromadě se kamarádi u nikoho doma jen tak nesejdou. Stolní hry, stavebnice, X box, opět vybíjená a v neposlední řadě i malování a nekonečné diskutování. To všechno vyplnilo chvíle do noční hry.
Úderem 22.00 hodiny se každý pořádně oblékl , posilnil sušenkou a banánem a vyrazil na označenou trať.Ti mladší ve dvojicích, ale všichni s baterkami, aby nepřehlédli obrázky umístěné na označené trase. Nejen, že si obrázky museli zapamatovat, ale hlavně nikdo nesměl po celou trasu promluvit ani slůvko! A to byla náročná situace pro mluvky-) Odměnou byl zisk dalších písmenek. S přibývajícím časem venku přituhovalo a tak když se vedoucí kolem půlnoci vraceli z trasy zpět do Domu dětí, pořádně jim pod nohama křupala tráva.
Je to neuvěřitelné, ale děti byli stále svěží. Následovalo konečné sestavení slov ze získaných písmenek a potom už jen vyhodnocení. Ti co vytvořili nejvíce slov si z odměn vybrali jako první. Ospalost přicházela postupně a Ti skalní nespavci byli zahnáni do spacáků hodně po půlnoci.
Domem dětí se v jednotlivých místnostech ozývalo už jen pochrupování spokojených spáčů. V kolik hodin se asi tak probudí první ranní ptáčata??
Sedmá hodina a bylo opět živo. Probrat zážitky z večera, nasnídat se, zabalit věci a pokusit se na nic nezapomenout.
Setkání Klubu táborník a Klubu Sluníčko skončilo.
Z reakcí dětí bylo vidět, že se každý dobře bavil a už nyní se těší na další termín, kdy se opět do Domu dětí nastěhují.
Nejen tuto ,ale i další akce provází ještě jeden Klub a tím je Klub přátel DDM. Bez těchto „klubáků“ by se nemohla taková setkání realizovat.
Děkuji za jejich pomoc a věřím, že se také dobře bavili.