Šipky nasměrovaly rodiče s dětmi do tmy pod příkrovem habartovského příměstského lesa
Jednou v roce zažívá habartovský příměstský les doslova noční invazi. To totiž místní Dům dětí a mládeže v Habartově pořádá veleúspěšnou akci pod názvem "Šipky ve tmě". Princip je jednoduchý, rodiče spolu s malými dětmi se vydají na 2-3 kilometrový okruh do lesa, kde na ně čekají připravené úkoly
Aktuální ročník Šipek proběhl v pátek 6. října od dvaceti do dva a dvaceti hodin. Startovalo se v průběhu devadesáti minut od budovy DDM. Organizátorky s obavou vyhlížely, jestli vůbec někdo tentokráte dorazí, neboť již třetí den bez ustání pršelo, vál silnější vítr a bylo poměrně chladno. Navíc dost dětí také momentálně bojuje s chřipkou, a proto byly jisté obavy o účast na místě.
Již ve tři čtvrtě na osm se však tyto obavy ukázaly jako naprosto liché, neboť to se již v bezprostřední blízkosti místa startu navzdory větru i dešti nacházelo odhadem na šedesát duší. Déšť samozřejmě i tak do organizace akce výrazně promluvil, ale na nízké účasti se rozhodně neodrazil. Během trvání akce totiž na trať vyrazilo 155 registrovaných dětí v doprovodu 109 dospělých, přičemž zdaleka ne všichni dospěláci se při prezentaci nahlásili, a tak lze zcela reálně napsat, že do lesa se na souboj s blátem, kluzkými kořeny a svou nedokonalou pamětí vydaly dozajista nejméně tři stovky lidiček.
S takovým náporem účastníků za daných povětrnostních podmínek nikdo z organizátorského týmu ani ve snu nepočítal. Předem bylo přichystáno 100 hracích karet, 130 cen v podobě nádherných pestrobarevných polštářků a bezpočet lízátek. Proto bylo nutné, aby se narychlo dovytiskly hrací karty a ze železných zásob DDM se připravily také další odměny. Vše se ale s vypětím sil podařilo zvládnout na jedničku.
Samotná hra byla zahájena ředitelkou DDM Habartov paní Janou Chalupskou již o několik minut dříve, aby přítomní zbůhdarma nečekali venku vydáni napospas dešti. Obě pracovnice DDM pak opakovaně vysvětlovaly pravidla průběžně přicházejícím skupinkám, které se postupně vydávaly do provlhlého lesa. Tentokrát si Jana Chalupská spolu s Ivou Dobošovou připravily pro hráče záludný úkol zaměřený na kapacitu lidské paměti. Již s předstihem se mužská část realizátorského týmu vydala do lesa, kde na stromy rozvěsila 25 různých obrázků. Měla-li být společná mise rodičů a dětí úspěšná, bylo nutné si obrázky zapamatovat a po návratu do DDM překreslit do hrací karty.
Původně se mělo kreslení odehrávat na přilehlé zahradě, kde je dostatek místa, ale tento plán bylo nutné vinou deště samozřejmě také pozměnit, a tak byly naplno využity vnitřní prostory DDM, kam byli po návratu z vycházky lidé po několika desítkách vpouštěni, aby celou hru završili.
Je nutné napsat, že tuto komplikaci vzali všichni s nadhledem a těch několik minut čekání navíc zvládli děti i rodiče bez větších potíží. S přibývajícím časem si další a další polštářky spolu s lízátky nacházely nové majitele. Šestice lidí, kteří zajišťovali chod akce, se po více jak dvě hodiny takříkajíc ani na chvilku nezastavila a navíc musela operativně řešit nastalé a nepředpokládané situace.
Byl to pravý lidský mumraj, ale díky zkušenostem organizátorů se onen nápor podařilo ustát se ctí. Většina dětí odcházela s úsměvem a dost dobře možná následně pak doma usínala na zbrusu novém polštářku, který si tentokráte děti zasloužily více než kdy jindy. Habartováci dokázali, že nejsou z cukru, a že když je správná motivace, dokáží překonávat i nepříznivé podmínky, a na akci dorazit. Proč to stejně nefunguje i u jiných akcí, zůstává i nadále záhadou.
Poděkování si protentokrát zaslouží bez rozdílu všichni, kteří i za tak nehostinných podmínek vyrazili ven. Respekt mají samozřejmě i organizátoři, kteří v poměrně nízkém počtu zvládli vše zajistit a závěrem se sluší poděkovat panu starostovi Ing. Petru Janurovi, jemuž se podařilo získat na tuto akci sponzorský dar od firmy Stamoza.